Foto

Informace o haldě

Odval Hedvika je hlušinový odval závodu Hedvika bývalého Dolu J. Fučík. Odval je mohutnou, mocnou a plošně rozlehlou formací hlušinových navážek, navazující na severní a západní okraj areálu závodu Hedvika bývalého Dolu J. Fučík (dříve Důl J. Fučík II). Uvedený odval je rekultivovanou, biologicky zčásti stabilizovanou formací s progresivní revitalizací – zčásti náletové zalesnění, zčásti osazení rekultivačními dřevinami. Část odvalu při severních okrajích tvoří poměrně čerstvé násypy hlušiny.

Odval se nachází na východním okraji katastrálních území Radvanice a Michálkovice (městský obvod Ostravy) v místních částech Chotěbuz a Zaryje, na hranici někdejších okresů Ostrava a Karviná. Východní část plochy spadající pod Karvinou, je součástí katastru Petřvald u Karviné. Okolí odvalu tvoří převážně les (Panský les a Velký ostravský les). Území je blíže identifikováno jako součást průmyslového území lokality Hedvika závodu J. Fučík, Dolu ODRA a tvoří s areálem důlní lokality společné území. Vlastní odval je rozsáhlé území, volně přístupné, bez oplocení a zabírá plochu cca 32 ha. Na severovýchodě je odval ohraničen silnicí Michálkovice – Petřvald, na jihozápadě sousedí s areálem důlní lokality. Odval je přístupný ze silnice Michálkovice – Petřvald při jeho severním okraji. Na odvalu je síť místních komunikací.

Přesné datum založení odvalu Hedvika není známo, předpokládá se, že zde byla navážena odvalová hornina již od roku 1903, původem z hloubení a otvírkových děl. Nejstarší části se nacházejí v okolí areálu bývalého důlního závodu, se vzrůstajícím objemem těžby se odval rozšiřoval severozápadním směrem k zástavbě Michálkovic. Transport hlušiny na odval byl prováděn důlními vozíky. Chronologii odvalování lze v poválečném období popsat v následujících létech, která byla dokumentována vojenským leteckým snímkováním:

Rok 1947:

V roce 1947 je odvalování směrováno především směrem na sever a západ od areálu Dolu Hedvika. Směrem na sever se postupně svah odvalu přibližuje k Jámě Hedvika 2 – Výdušná. Hlavní trasy transportu jsou v té době: jedna severozápadním směrem a jedna podél areálu severovýchodním směrem, který se pak stáčí směrem k severu.

Rok 1949:

Odval se rozšiřuje ve střední části severozápadně přesně v ose morfologické deprese. Trasy i způsob transportu jsou shodné s předchozím obdobím. Výška odvalu se v těchto místech blíží úrovni +270 m n. m.

Rok 1957:

1. požár uložené hlušiny – v severní části odvalu. Dle ústní informace byl likvidován na místě přemístěním a hašením.

Rok 1961:

V roce 1961 pokračuje odvalování generálně k západu a k severozápadu ve směru geomorfologické deprese. Tímto směrem je hlušinový materiál dopravován důlními vozy. Směrem na sever k areálu jámy Hedvika 2 – Výdušná je hlušina v té době transportovaná nákladními vozy a odval se rozšířil až za jámu Hedvika 2 – Výdušná.

Rok 1964:

Dynamika odvalování v období mezi rokem 1961 a 1964 graduje. Směrem na sever je obnoveno odvalování z důlních vozů a pokračuje i transport nákladními vozy. Odval se rozšiřuje směrem k silnici Michálkovice – Petřvald. Směrem na severozápad pokračuje odvalování z důlních vozů a odval půdorysně dosahuje k rybníčkům v Michálkovicích. Směrem na západ od Dolu Hedvika (za fotbalovým hřištěm) je vymýcená další část Velkého lesa a odval se rozšiřuje i tímto směrem.

Rok 1966:

Mezi léty 1964 a 1966 se odval rozšiřuje všemi směry. Na severu se nachází za jámou Hedvika 2 – Výdušná, východním směrem se rozšířil těsně k silnici Michálkovice – Petřvald a velmi rychle se rozrůstá na západ od Dolu Hedvika (za fotbalovým hřištěm). Transport do této části je veden důlními vozy jižně od hřiště. Transport důlními vozy do ostatních částí rozšiřujícího se odvalu je veden severovýchodním směrem v ose morfologické deprese a v centru odvalu se větví do různých směrů podle místa odvalování.

Rok 1971:

Mezi léty 1966 a 1971 byly provedeny rozsáhlé rekultivační práce. Severovýchodní hrana odvalu je zarovnána do dnešní podoby paralelně se silnící Michálkovice – Petřvald, stejně tak jižní část odvalu za fotbalovým hřištěm. Poslední činnost na odvalu v roce 1971 probíhá v jeho severozápadní části. Jedná se o další odtěžování a hašení hořící části odvalu a následné dorovnání do finálního tvaru.

Technické parametry odvalu

Objem odvalu: 4,2 mil. m3

Rozloha: 32 ha

Doba provozu: počátek 20. stol. – 1998

Technologie dopravy: důlní vozíky

Technologie ukládání: postupné odvalování do údolního systému

Průměrná sypná výška: 15 m

Maximální sypná výška: 40 m